Vzpomínáte si ješt?, jak jsem si v srpnu na?íkala, že Street Food Festival se koná ve stejný víkend jako Fixí fes?ák On the Road a jak jsem se musela t?žce rozhodovat, ?emu dát p?ednost? Myslím, že Fixa je vážn? moje osudová kapela, protože práv? osud tomu cht?l, že se na Fléd? 16. až 17. listopadu koná Koloniál a p?esn? o deset dní pozd?ji na tom stejném míst? bude hrát Vypsaná fixa v rámci turné P?ed náma hrajeme my. A že nevíte, kdo t?ch deset dní p?ed Fixou bude prodávat na Koloniálu? No jasn?, že Mlok!!! Prodávat teda budu jenom 16. listopadu, aby mi to nekazilo t?ch deset fixích dní a taky proto, že nemám to srdce Milošovi zkazit pond?lní volno. Takže ano, krom? Mloka na Koloniálu op?t potkáte i mého skv?lého Milouše. A na co se tentokrát m?žete t?šit? Protože jde Mlok s dobou a protože se u Mlok? bezlepkov? va?ilo ješt? dávno p?ed tím, než se to stalo in, bude celé menu bezlepkové. A protože má Mlok rád výzvy, pudete si moc koupit bezlepkové dobroty, které se hned tak ?asto v bezlepkové podob? nevidí. Už se t?šíte? Já jo! Tak si k tomu t?šení nezapome?te pustit n?jakou tu Fixu!

Když jsme dneska v dev?t na stánek vyskládali všechny jamajské patty a francouzské tarte flambe a já okolo sebe slyšela, jak všichni z vedlejších stánk? vybalují plakáty, ob?í nápisy a cedule, za?ínala jsem si p?ipadat jako ošklivé ká?átko mezi krásnými foodie labut?mi.

Když jsem v?era o p?l deváté po jedenácti hodinách práce ve?er vytahovala z trouby poslední plech s patty, ?íkala jsem si: “Má to v?bec smysl? a nebudeme po konci Street Food Festivalu v deset ve?er stát u Armády spásy a rozdávat neprodaných 60 kus? patty a 40 kus? tarte flambe?”

A když jsme dneska ve dv? balili náš minimalistický stánek, ?íkala jsem si: “má to smysl! A v?bec nelituji toho, že jsem ten šílený nápad dostala a na SFF jsem se p?ihlásila.”

Když jsme byli v lednu v Miami, navštívili jsme v tamní botanické zahrad? ?okoládový festival a mezi popíjením amerického smoothies, ochutnáváním smažených korýš? a upíjením miniaturních kelímk? s pivem, jsme lkali nad tím, jak Brnu p?esn? n?jaká taková akce chybí. A rok se ani nesešel s rokem a já m?la tu ?est na podobn? skv?lé akci prodávat. Kdo by to byl v tom lednu ?ekl…

Když se po desáté hodin?  za?ali trousit první hosté, zjistila jsem, jak m? baví lidem vypráv?t historky spojené s naším sortimentem – o tom, jak na Jamajce v jedné restauraci, kde jsme práv? ve?e?eli, za?alo ho?et; jak si jamaj?ané dávají patty mezi dva kokosové chleby a zapíjejí to místním pivem Red Stripe; jak francouzský munster smrdí a chutná stejn? jako ?eský romad?r a jak nás baví cestovat a poznávat cizí kultury skrz jídlo.

Když jsem chvílemi u stánku osam?la, došlo mi, že na p?íští podobnou akci si nezbytn? musím po?ídit tri?ko s nápisem: “Nevidím! Mluvte na m?!”

Když se všichni zákazníci vrhali nadšen? po jamajských patty a n?kte?í si chodili pro nášup, byla jsem v sedmém nebi a p?edevším jsem si uv?domila, jak je Jamajka prodejn? atraktivní zna?ka.

Když se lidé ptali, jestli to prodáváme pizzu, bylo mi jasné, že jsme si m?li po?ídit velkou ceduli s nápisem: “To není pizza! To je alsaský tarte flambe!”

Když nám na pultu zbývali poslední t?i kousky tarte flambe, zjistila jsem, jak t?žko se prodávají poslední osamocené kousky a byla jsem št?stím bez sebe, když se u stánku objevil známý a my mu vnutili zbývající dv? porce. Slibuji, že od te? si už vždycky budu všude kupovat hlavn? ty poslední kousky…

Když Miloš v Indust?e hned ráno objevil do sud nejlepší cider, který jsem kdy ochutnala a ?okoládu Ajala, byla jsem pot?šena, jak stále lepší a lepší dobroty se i v našem malém Brn? dají sehnat.

Když Miloš stál t?i ?tvrt? hodinovou frontu na pivo, ?íkala jsem si, že pouze jediný stánek s pivem, je snad jediná nevychytaná v?c celého festivalu.

Když jsem z pytlíku vyjídala poslední kousky rakouských škvark?, za?ínala jsem se vážn? bát o sv?j žlu?ník.

Když po ?tvrté hodin? za?alo poprchat a my už dávno m?li vyprodáno i nakoupeno, byla jsem ráda, že mám titul z religionistiky a že moje týdení za?íkávání po?así úsp?šn? zafungovalo.

A když te? ležím v posteli a ješt? za ?erstva píšu tenhle report, uv?domuji si, jak bych celou akci nezvládla, kdyby mi v?era v kuchyni a dneska u stánku nepomáhal m?j Miloš a hlavn? kdyby p?ed m?sícem ne?ekl: “No jasn? Mloku, jdi do toho!”