Jak Mlok v Lidé a země publikoval

Víte, co bylo mým dětským snem?

Přání, aby moje jméno jednou figurovalo u článku v nějakém cestovatelském magazínu. Tak nějak od páté třídy jsem hltala Koktejl a později jsem přešla na National Geographic a ještě později jsem si začala kupovat Lidé a země a vždycky jsem si představovala, jak i já jednou napíšu článek, který vyjde na těch lesklých stránkách a bude tam moje jméno.

A potom se to stalo!

Pravda, článek jsem do redakce poslala už v prosinci a byla jsem upozorněna, že vyjde až někdy po březnu tohoto roku. A tak jsem se celý březen, duben a květen koukala na stránky časopisu Lidé a země, zda už náhodou nenastal ten velký den. A nenastal…

Tak jsem se přestala koukat a byla jsem trochu zklamaná.

Když mi na začátku září přišla z Mladé fronty autorská smlouva, říkala jsem si, že teda článek asi někdy vyjde. A zase jsem se nekoukala…

A včera jsem se nudila, tak jsem se koukla a zjistila jsem, že jsem slavná a že si můžu odškrtnout jeden dětský sen.

Pravda, čekala jsem něco jako autorský výtisk (jsem asi rozmazlená z časopisu Veronica, kde jsem dostala hned tři autorské výtisky) a nebo aspoň zprávu, že můj text vyjde v tom či onom čísle. No jo no, asi se počítá s tím, že každý správný cestovatel si pravidelně kupuje Lidé a země. Tak já jsem asi výjimka – ty hezké barevné obrázky mě trochu narušují skenování samotného textu, tak raději neutrácím peníze…

Takže, pokud jste si právě nekoupili Lidé a země č. 7/2014, tak ten skvělý text můžete najít zde.

A zase se budu koukat… Má mi vyjít ještě jeden článek. A třeba napíšu i nějaký další text, když jsem teď ten Mlok cestovatel, co publikuje v cestopisných magazínech…

Holandská hořčičná polévka

Já vím, hořčičná polívka – zní to dost divně. Ale ona je vážně dobrá. I když je pravda, že když jsem si v Zaanse Schansenu k večeři objednala menu, kde byla zahrnutá právě i tahle polívka, tak jsem ji do té doby, než jsem jí ochutnala, považovala za nutné zlo nezbytné k tomu, abych se prokousala k hlavnímu chodu a dezertu. Jenomže je to už téměř rok, co jsme se z Holandska vrátili a já jsem hořčičnou polívku doma už několikrát vařila. Je prostě dobrá…

Ale aby byla vážně tak dobrá jako v Zaanse Schansenu, tak je nutné použít chuťově dobrou a kvalitní hořčici. Hořčice, která vám nechutná k párku, vám dvojnásobně nebude chutnat v polívce. Samozřejmě, že nejideálnější by bylo použít hořčici přímo ze Zaanse Schansenu, kterou tam i dnes mele (bohužel už jenom jeden) větrný mlýn. Jenomže ta je u nás jaksi nedostupná, takže doporučuji sáhnout po Maille nebo jiné dobré hořčici.

 

Ingredience

50 g másla

50 g mouky

1 l kuřecího či zeleninového vývaru

1 lžíce hrubozrné hořčice

1 lžíce klasické hořčice

150 g zakysané smetany

100 g slaniny

Sůl a pepř

 

Postup

V hrnci rozpustíme máslo a přibližně dvě minuty na něm opražíme mouku.

Po té do hrnce po sběračce či dvou přiléváme horký vývar a mícháme dokud se všechna tekutina  do mouky neabsorbuje. Potom přilejeme další vývar a takhle pokračujeme dokud nespotřebujeme všechen vývar.

Do polívky přidáme hořčici a promícháme.

Na závěr přidáme smetanu a polívku ještě krátce přivedeme k varu.

Hořčičnou polévku servírujeme posypanou slaninovými kostičkami opečenými do křupava.

 

Recept pochází z tohodle blogu a je za pomoci pár dalších hořčičnopolévkových receptů přiveden k obrazu mému.

Croissanty se sýrem a slaninou

Vím, že se nejedná o typické holandské jídlo. Ale já budu mít tyhle croissanty na vždycky spojené právě s Holandskem. Koupili jsme si je ke snídani v pekárně v Kinderdijku a s výhledem na větrné mlýny jsme je hned spořádali a běželi jsme si je koupit znovu.

A když se vlastně do croissantů dá holandská gouda, tak už jsou to skoro holandské croissanty.

Těsto na croissanty jsem dělala podle receptu na Foodlover. I když už jsem vyzkoušela pár receptů na croissantové těsto, tenhle recept je momentálně mým favoritem. Přesto se mi ale asi nikdy nepodaří udělat tak nadýchané croissanty jako je měli v oné holandské pekárně.

Pokud jde o slaninu, doporučuji jí dát do každého croissantu jenom trošinku. Croissanty jsou sami o sobě poměrně mastné pečivo a když se k nim přidá sýr se slaninou, tak je to téměř žlučníková výzva. Ale ta chuť…

 

Ingredience

500 g hladké mouky

300 g mléka

1 balíček sušeného droždí

1 lžička soli

250 g másla

200 g goudy

100 g co nejlibovějšíslaniny

Parmezán na posypání

Vajíčko na potření

 

Postup

Z mouky, mléka, droždí a soli vypracujeme hladké těsto a necháme jej přibližně dvě hodiny vykynout.

Máslo položíme mezi dva archy papíru na pečení a za pomoci válečku na těsto jej vytvarujeme do čtverce o přibližných rozměrech 20 x 20 cm a dáme ztuhnout do ledničky.

Až je těsto vykynuté, rozválíme jej do čtverce přibližně o rozměrech 30 x 30 cm a do jeho středu položíme ztuhlé máslo. Máslový čtverec by se svými rohy měl dotýkat prostředku hran těstového čtverce.

Na máslo přehneme přečnívající rohy těsta a z těsta tak vytvoříme něco jako obálku. Těsto se zabaleným máslem lehce rozválíme a přehneme na třetiny (pravý okraj přehneme přes druhou třetinu těsta a na tento přehnutý pravý okraj položíme levý okraj těsta).

Těsto zabalíme do potravinové fólie nebo dáme do mikroténového pytlíku a necháme v ledničce hodinu odpočinout.

Těsto vyndáme z ledničky, na pracovní plochu si jej dáme tak, aby kratší stranou bylo k nám a rozválíme jej a zase přehneme jako v předchozím kroku. Složené těsto dáme opět do ledničky a celý postup (rozválení, přehnutí, odpočinek v ledničce) zopakujeme ještě dvakrát.

Nakonec těsto necháme v ledničce pořádně odpočinout přes noc a důkladně ho zatížíme. (Můj tip je, položit na těsto prkýnko a na to vyskládat všechny těžké věci z ledničky).

Ráno těsto vyválíme na 3 mm tlustý plát a vykrajujeme z něj trojúhelníky, které by měli mít základnu 10 cm a výšku 15 cm.

Každý trojúhelník na jeho základně lehce nařízneme a vzniklé dva cancourky od sebe trochu odtáhneme (vzniklý tvar vypadá lehce jako Eiffelovka).

Na takto připravené těsto si naklademe plátky goudy (tak aby zbytečně nepřečuhovaly) a plátky slaniny.

Croissant balíme od základny ke špičce tak, aby cancourky vzniklé naříznutím základny trojúhelníku tvořili ty hezké croissantové špičky.

Croissanty necháme ještě hodinu až dvě kynout a před pečením je potřeme vajíčkem rozšlehaným se lžící vody a posypeme parmezánem.

Croissanty pečeme přibližně 20 minut v troubě rozehřáté na 180°C.