Když se ukázalo, že na cest? z Aucklandu budeme mít osm hodin na p?estup v Tokiu, radostn? jsem zajásala: “Tak to si tam musíme dát suši!!!”
Vzhledem k tomu, že suši bylo na letišti jenom jedno a taky protože v?tšina restaurací m?la vyv?šené jídelní lístky jenom v japonštin?, rozhodovali jsme se nakonec p?edevším na základ? v?n? a zapln?nosti jednotlivých podnik?.
Skon?ili jsme tak v restauraci, kde se p?ed vchodem hromadila jak vábná v?n? udonu, tak i množství Japonc? trp?liv? ?ekajících na volný st?l.
A tak jsme si naši frontu taky vystáli. Pravda, poprvé jsme to po p?ti minutách vzdali. Když jsme ale vid?li, že v žádné jiné restauraci není tolik lidí jako v té s frontou, ?ekli jsme si, že na tom asi n?co bude a pokorn? jsme se vrátili do te? už dvojnásobného zástupu.
Pokud se sm?jete cizinc?m, že si neví rady s houskovými knedlíky, tak už to nikdy ned?lejte. V??te mn?, že být konfrontováni s naprosto odlišným vzez?ením pokrmu a být si v?domi toho, že jste v celém podniku jediní cizinci, je dost ochromující pocit.
S udonem jsme se už párkrát v Evrop? i USA setkali (obzvláš? Miloš si ho objednává sotva ho n?kde zahlídne), ale ješt? nikdy jsme spole?n? s udonem nedostali soupravu r?znorodých misek, lžic a p?t minut instrukcí v japonštin?.
“Když to budu jíst z téhle velké mísy touhle lžící, bude to n?co podobn? urážejícího jako kdybych tady b?hala nahá?”
Nakonec jsme z restaurace, letišt? ani z Japonska nebyli vyhošt?ni. Navíc jsme pozorováním okolí zjistili, že i místní mají mnoho zp?sob?, jak jíst udon a že se tedy k tomuhle pokrmu asi žádný závazný rituál neváže.
A protože po tomhle zážitku udon už miluji i já, hned jsme zamí?ili do letištního obch?dku na nákup japonských potravin a krabice s nudlemi na udon v našem nákupním košíku nemohla chyb?t.
Recept? na tuhle japonskou polívku je víc než spousta. Já jsem si vybrala niki udon z kucha?ky Japanese Soul Cooking – bylo zde zapot?ebí asi nejmí? speciálních japonských ingrediencí, kterých mám i po náletu na japonské letištní potraviny stále docela málo.
A protože niki prý znamená maso a protože já práv? moc masožravec nejsem, vyvážila jsem tu masitost udonu ješt? p?idáním mrkve a hub shi take. Takže výsledný produkt t?eba není úpln? košer, ale zase je aspo? víc zeleninový.
Ingredience
300 g hov?zího masa nakrájeného na co nejmenší a nejten?í kousky
1/4 hrnku saké
1/4 hrnku hn?dého cukru
1/4 sojové omá?ky
3 hrnky dashi (já jsem vroucí vodou zalila n?jaký instantní základ, který jsem p?ed delším ?asem koupila v nadšení z p?edstavy domácího suši)
1/4 rýžového vína mirin
1/4 usukuchi omá?ky (tj. sv?tlejší varianta sojové omá?ky; samoz?ejm? sojovou omá?kou myslím tu správnou p?írodní fermentovanou sojovku a ne um?lou nápodobu)
1/2 mrkve nakrájené na tenké nudli?ky
10 hub shi take p?edem namo?ených do horké vody a nakrájených na tenké nudli?ky
150 g nudlí udon
2 jarní cibulky nakráené na tenká kole?ka
Postup
V misce si smícháme saké, sojovou omá?ku a cukr. Maso v marinád? d?kladn? promícháme a necháme cca hodinu odležet.
V hrnci smícháme dashi, usukuchi, mirin, mrkev a houby a krátce pova?íme, aby zelenina zm?kla.
Na rozpálené pánvi orestujeme maso spole?n? se zbylou marinádou. Restujeme p?ibližn? 5 minut.
Ve velkém množství vody uva?íme udon nudle. Mn? to trvalo tak deset minut. Ale t?eba se vám poda?í sehnat ?erstvé nudle a potom to bude samoz?ejm? mnohem kratší ?as.
Pokud nám v pr?b?hu ostatních p?íprav vychladl udonový základ se zeleninou, tak si ho p?ih?ejeme.
Do misek dáme nejd?ív uva?ené nudle a osmažené maso, které zalijeme vývarem a posypeme nakrájenou cibulkou.
Te? už chybí jenom kalíšek zeleného ?aje… A nebo skleni?ka saké, když už ho máte celou láhev.
A pokud vás baví udon stejn? jako m?, tady jsou další recepty: