Recenze audioknihy Déš? smývá stopy od Mikaely Bley.

I když hlavním tématem knihy Déš? smývá stopy je zmizení osmileté hol?i?ky, tento p?íb?h rozhodn? není klasickou švédskou detektivkou. Vlastn? to detektivka není v?bec.

Vyšet?ující policisté p?sobí dost lemplovsky a v celé knize se mihnou jenom tak mimochodem, nikdo neprovádí žádné sofistikované pátrání a nakonec se ke všemu vrah navíc ješt? sám bez cizího p?i?in?ní p?izná.

To ale neznamená, že Déš? smývá stopy není dobrá kniha. Naopak je p?íjemné, že to není tuctová severská detektivka psaná podle zaru?ené šablony na úsp?ch. I tady je samoz?ejm? pár klasických stereotyp?, ale jejich odhalení od ?tená?e vyžaduje trochu víc úsilí. Tak t?eba životem deprimovaného urostlého detektiva zde nahrazuje noviná?ka, která se dokáže opít stejn? jako Harry Hole a která, stejn? jako mnoho dalších severských hrdin?, si s sebou vlá?í temné tajemství.

P?íjemn? paradoxní ovšem je, že autorka dokáže nap?tí nad otázkou Kdo je vrah? udržovat mnohem lépe, než mnoho skute?ných detektivních román?. Déš? smývá stopy rozhodn? nemá nijak rafinovanou zápletku. Nikdo zde nevraždí podle komplikovaného klí?e, ob?? je pouze jedna a vrah si s policisty žádným zp?sobem nezahrává. P?esto se ale Mikaele Bley s pomocí jemných náznak? povedlo vytvo?it tak paranoidní ovzduší, že ?tená? bude v pr?b?hu ?etby od?vodn?n? podezírat minimáln? ?ty?i možné pachatele. Každý z nich má dobrý d?vod, pro? malé d?v?átko zabít a každý je vykreslený tak, že ?tená? snadno uv??í tomu, že práv? sám odhalil pachatele.

Jediné, co mn? na obsahu knihy nesedlo, byl ten déš?, který smývá stopy. Nep?etržitý liják, o kterém se ?as od ?asu n?která z postav zmíní, v knize p?sobí, že je tam tak trochu navíc. Déš? v?bec nezasahuje do vyšet?ování a ani žádným jiným zp?sobem d?j neovliv?uje. Tato kulisa na m? spíš p?sobí tak, jako kdyby autorce n?kdo zd?raznil, že ?tená?i zbož?ují extrémn? ošklivé švédské po?así a a? se o n?m tedy na stránkách knihy nezapomene zmínit. Déš? je v románu prost? tak n?jak navíc a umím si p?edstavit, že kdyby tam nebyl, nic by se nestalo.

Co m? mrzelo ale víc než n?jaký nadbyte?ný déš? byla zvuková stránka knihy. V?tšinou to mám tak, že v p?ípad?, kdy n?co v audioknize pokulhává, je to d?j, ale dobré zvukové zpracování dokáže i navzdory tomu z poslechu ud?lat p?íjemný zážitek.

V p?ípad? této knihy to bylo obrácen?. D?jová ?ást byla perfektní, za to audio se moc nevyvedlo.

Ani mn? tak nevadí, že Déš? smývá stopy je kniha jako zrozená k tomu, aby ji ?etlo víc herc?. P?íb?h je st?ídav? popisován z pohledu n?kolika hlavních postav a tak si umím p?edstavit, že audioknize by moc slušelo, kdyby každou postavu ?etl n?kdo jiný. Chápu ale, že takové zpracování je finan?n? asi o dost náro?n?jší a tak jsem se snadno smí?ila s tím, že kniha je na?tená pouze jedním interpretem.

Dokonce jsem si i rychle zvykla na lehce nezvyklý hlas Simony Pekové. Její hlas p?sobí lehce depresivn?, díky ?emuž se skv?le hodí pro vyjád?ení duševního rozpoložení hlavní hrdinky.

Docela hodn? mn? ale vadila zaškobrtnutí a zaváhání, která Simona Peková v textu d?lala. ?asto se v nahrávce objevoval moment, kdy se interpretka zarazila, jako kdyby pot?ebovala více ?asu na rozlušt?ní n?jakého slova nebo se divila tomu, co to práv? p?e?etla.

Kv?li t?mto n?kolika okamžik?m tak na m? audiokniha p?sobila jako dílo, s jehož p?ípravou si tv?rci nedali moc práce. Myslím, že by nebylo nijak náro?né problematická místa vyst?ihnout a znovu nahrát.

Ale i navzdory tomuto drobnému detailu jsem si tento pochmurný psychologický thriller po?ádn? užila. Je to taková ta knížka, se kterou máte chu? se zahrabat do teplých pe?in a nevylézt dokud nep?estane pršet nebo dokud knihu nedo?tete a neodhalíte vraha.

Mikaela Bley. Déš? smývá stopy. Motto 2017.