Recenze audioknihy Sova od Samuela Bjorka.

N?kdy se to prost? stane. N?kdy vám kniha nesedne a vy neznáte p?esný d?vod. T?eba to není vaše téma nebo jste práv? m?li chu? na trochu jiný styl.

Tak p?esn? toto není m?j momentální problém.

Já t?ch konkrétních d?vod?, pro? mn? sova od Samuela Bjorka nesedla mám až moc.

Sova je druhým dílem detektivní série odehrávající se v norském hlavním m?st? Oslu. Hlavními hrdiny jsou kriminální vyšet?ovatelé Holger Munch a Mia Krügerová.

Holger Munch je p?tapadesátiletý sympa?ák, který vede tým dost labilních policist?. Asi nejh?? na tom se svým psychickým stavem je jeho mladší kolegyn? Mia. S Miou Krügerovou se stejn? jako v p?ípad? prvního dílu setkáváme v okamžiku, kdy se chystá spáchat sebevraždu. Mia teskní po své zem?elé sest?e a ješt? n?kolikrát b?hem knihy se rozhodne, že je ten pravý ?as za sestrou odejít. Vždy si ale nakonec uv?domí svoji nepostradatelnost a sebevraždu si rozmyslí.

Snad každý severský detektiv je psychicky nevyrovnaný. A já bych vlastn? proti Mijin? nevyrovnanosti ani nic nenamítala, kdyby mn? Mia kv?li své povaze nebyla tak hrozn? nesympatická.

Ve skute?ném a ani v tom knižním život? nemám ráda, když jsou adorováni lidé, kte?í si obdiv druhých nezaslouží. Ur?it? to znáte už ze základky. Všichni vaši spolužáci jsou celí poblázn?ní z protivné holky, která je neuv??iteln? namyšlená a vy v?bec nechápete, pro? ji všichni tak obdivují.

Tak p?esn? taková je Mia Krügerová. ?íká se jí M?sí?ní paprsek a prý dokáže vycítit v?ci, které ostatní p?ehlížejí. Když ale Sovu do?tete, tak se neubráníte otázce, na co tak sv?toborného v pr?b?hu vyšet?ování Mia vlastn? p?išla. Celou dobu se totiž bu?to jenom pletla nebo pronesla n?co, co bylo každému poslucha?i jasné už o dv? hodiny d?ív. Krom? toho ale Mia vystupuje hrozn? afektovan? a neustále zesm?š?uje a ponižuje n?koho, kdo není okolím uznáván tak moc jako ona.

Smutné mn? p?ijde, že autor sám je svým výtvorem v podob? Mii pravd?podobn? siln? fascinován. ?as od ?asu vypráv?ní naruší výk?ik: “Mia Krügerová, M?sí?ní paprsek,” snad proto, aby ?tená?, který o Miiných schopnostech práv? za?al pochybovat, nezapomn?l, že Mia je prost? úžasná.,

Postavou Mii Krügerové má nevole v??i Sov? za?ala, ale rozhodn? neskon?ila.

Sama jsem nikdy žádnou detektivku nenapsala a asi ani nenapíšu, protože vymyslet konstruktivní chytlavou a p?edevším logicky ned?ravou zápletku je intelektuální výkon, který asi hned tak nedám. Bohužel to nedal ani Samuel Bjork. Jenom nem?l tolik sebekriti?nosti, aby si p?iznal, že tohle se mu práv? nepovedlo a bude lepší to sv?tu neukazovat.

Samoz?ejm? i tomu nejlepšímu autorovi se ob?as do textu n?jaká ta logická chyba vloudí, ale Samuel Bjork má t?chto chyb a nejasností ve své knize nep?íjemn? moc.

Absolutn? zde nesedí chronologi?nost d?je. O ur?ité události je nap?íklad ?e?eno, že se stala p?ed ?ty?iadvaceti hodinami, ale hned v dalším odstavci uvedené informace tuto skute?nost popírají.

Kniha nechává zbyte?n? postavy hloubat nad v?cmi, o kterých je ?tená?i jasné, že se nikdy nemohli stát. T?eba jako když Isabel v centru Zahrada obdrží obdivný vzkaz a celou kapitolu je p?esv?d?ená, že je od Pauluse. Ale i tomu mén? bystrému ?tená?i je hned jasné, že od Pauluse ten vzkaz ur?it? být nem?že, protože Paulus byl tou dobou zadržen na policejní stanici.

Dalším problémem jsou scény, které bu?to vyznívají naprosto do ztracena, jako kdyby na n? autor zapomn?l nebo je z nich jasn? cítit, že jejich jediným smyslem je poskytnout vyšet?ovatel?m další stopu. Nap?íklad ukradené sovy z muzea. (POZOR SPOILER!!!) Pro? je zlod?j ukradl se ?tená? nikdy nedozví, ale jenom díky této scén? vyšet?ovatelé identifikují vraha. Takže vlastn? popis vyšet?ování nap?í? celou knihou je úpln? k ni?emu a pachatele odhalí jeden naprosto prvoplánov? vytvo?ený kousek p?íb?hu.

Za nejv?tší nešt?stí ale považuji ve všech t?chto chybách a omylech to, že t?žko ?íct, zda Samuel Bjork nebo p?ekladatel, zast?elil Ronalda Reagana. Ano, tento americký prezident byl post?elen, ale rozhodn? ne zast?elen, jak nám ve svých myšlenkách tvrdí Mia Krügerová. Divím se, že tuto chybu p?i tvorb? knihy a následn? p?i p?íprav? audio verze nikdo nezachytil a neopravil.

Poslední moje výtka mí?í k zoufalému nadužívání nadávky “do prd***”. Chápu, že vulgární a expresivní výrazy jsou pro dokreslení atmosféry ob?as pot?eba. Zárove? jsem ale p?esv?d?ená, že když se takový výk?ik objeví na každé stránce dvakrát, tak ztratí svoji sílu a už nedokáže dob?e posloužit tam, kde by ho bylo opravdu zapot?ebí. Bez “do pr***” se neobejde snad žádný rozhovor vyšet?ovatel? ani Miin vnit?ní monolog.

Netuším, zda to byl zám?r tv?rc? nebo jenom náhoda, ale stalo se, že knihu na?etla Petra Špalková, jejíž hlas perfektn? ladí s povahou namyšlené a afektované Mii Krügerové. Po technické stránce interpretce nelze nic vytknout. Petra Špalková se snaží každé postav? dodávat jiný hlas a bezpe?n? z jejího p?ednesu poslucha? pozná, zda práv? promlouvá muž nebo žena. Bohužel, Miu na?etla tak, že bych se s touto postavou necht?la moc kamarádit, ani kdyby jí Samuel Bjork nevdechl tak nep?íjemnou povahu.

Snad jediné, co se na této audioknize skute?n? povedlo je hudba. Ta se vždy objeví tam, kde ji ?tená? práv? o?ekává a její ?íznost se dob?e hodí do chladného a potemn?lého ?íjnového Osla.

Samuel Bjork. Sova. Plus 2016.

Mlo?í hodnocení: 30 %