Recenze audioknihy Mráz od Bernarda Miniera.
Tentokrát jsem si audioknihu vybrala špatn?. Kone?n? máme v Anglii trochu teplo a já se pustím do románu s názvem Mráz. ?eknete si, že je to p?ece jedno. Jenomže Bernard Minier popisuje zasn?žené Pyreneje, kde se jeho detektivní prvotina odehrává, tak v?rn?, že mn? prost? i v našem tropickém ?ty?iadvaceti stup?ovém lét? byla ob?as zima.
Sn?hové bou?e, nep?ístupné silnice a zasn?žená údolí jsou hlavními kulisami, ve kterých se odehrává brutální vražda kon? i následné o nic mén? kruté vraždy nyní už lidských ob?tí.
A pokud vám to stále p?ijde málo k tomu, aby vám mráz b?hal po zádech, tak tu ješt? máme psychiatrický ústav plný vysoce nebezpe?ných vrah? vedený skoro stejn? nebezpe?ným ?editelem a vrchní sestrou.
Kombinace toho všeho d?lá z Minierova románu po?ádn? mrazivé ?tení, ze kterého vám bude rozhodn? zima i v tom nejteplejším anglickém lét?.
Aby vás mrazivá atmosféra této audioknihy ale v?bec pohltila, musíte se nejd?ív poprat s ne p?íliš dynamickým za?átkem, kterému navíc moc neprospívá ani hlas Ji?ího Žáka, který Mráz na?etl.
S hlasem tohoto interpreta jsem se setkala už v p?ípad? knihy D?s od Davida Hiddena. Bohužel, ob? dv? knihy ukazují, že Ji?í Žák rozhodn? nepat?í k t?m nejšikovn?jším interpret?m audioknih. Nedokáže p?íliš pracovat s hlasem; ob?as se v jeho p?ednesu vyskytne drobné zaškobrtnutí a jeho ?etba celkov? p?sobí pom?rn? monotónn?. Vzhledem ke všem t?mto neduh?m je tak docela náro?né se prokousat první ?tvrtinou knihy, kdy ?tená? ješt? nemá tak úpln? jasno, o co v téhle knize jde a jestli ho bude v?bec bavit.
Když se vám ale p?es tento bolestný bod poda?í dostat a když Ji?ímu Žákovi odpustíte jeho k?e?ovitou výslovnost anglických názv?, tak máte vyhráno. Za touto prvotní bolestí na vás totiž ?eká vyda?ená detektivka, která vás bude rozhodn? bavit.
Velkým Minierovým plusem je totiž to, co ze za?átku knihu d?lá pom?rn? t?žce stravitelnou. Autor na vás hned nevybalí všechny své trumfy a vy se tak musíte postupn? dostávat k podstat? celého p?íb?hu a snažit se p?ijít na to, jak spolu vlastn? všichni akté?i souvisejí.
Nejd?ív vám nap?íklad bude naprosto unikat význam psychiatrického ústavu pro celý d?j knihy a navíc ješt? budete pravd?podobn? Miniera podezírat z toho, že opisoval od Thomase Harrise a jeho Ml?ení jeh?átek. A myslím, že v tom podezírání nebudete ani moc daleko od pravdy. V ?ástech p?íb?hu odehrávajících se v psychiatrickém ústavu jsou Jeh?átka vid?t skoro na každém kroku. Skoro jako kdyby Minier své znalosti o pom?rech v psychiatrických lé?ebnách a o nebezpe?ných psychopatech ?erpal pouze z Harrisova díla. Když ale autorovi tuto jeho slabost odpustíte, zjistíte, že temný ústav v Mrázu není jen tak samoú?eln?. Celé prost?edí má v knize klí?ovou roli a nejasná úloha mladé psycholožky dokáže také vytvá?et p?knou ?adu otázek, které nutí ?tená?e ?íst dál.
Krom? Ml?ení jeh?átek se ale Mráz také v mnohém podobá vyhlášeným severským detektivkám. Všudyp?ítomný je sníh, vrazi si rozhodn? neberou servítky a rozdíl mezi zlem a dobrem se znateln? stírá. Narozdíl od severských detektivních román? v Minierov? knize ale nenarazíte na hlavního vyšet?ovatele bojujícího se závislostí na alkoholu, který má na svém ú?tu také pár morálních škraloup?. Martin Servaz je naprostým opakem t?chto temných severských hrdin?. Jeho moralistické úvahy nad zkažeností dnešního sv?ta prolínající se celým p?íb?hem p?sobí pom?rn? k?e?ovit? a popravd? to bylo to jediné, co mn? ob?as zkazilo radost z poslechu v pozd?jších ?ástech knihy, kdy jsem se nechala pohltit jak samotným p?íb?hem, tak vlastn? i monotónn? a zárove? i temn? zn?jícím hlasem Ji?ího Žáka.
Na Mráz i jeho interpreta se prost? t?žko zvyká, ale jakmile budete trp?liví a dáte této knize šanci, zjistíte, že jste objevili nové zákoutí detektivních román?. Proto, i navzdory všem výše uvedeným neduh?m si ráda poslechnu druhý díl Minierovy série. Myslím, že když už vím co o?ekávat, bude m? Kruh bavit hned od první kapitoly.
Bernard Minier. Mráz. XYZ 2016.