P?ísp?vek pro každého, komu se do rukou nedostalo dubnové ?íslo ?asopisu Žlutý.

Pokud budete v pr?b?hu dubna cestovat n?kterým z dopravních prost?edk? spole?nosti Student Agency, možná v ?asopise Žlutý narazíte na ?lánek pojmenovaný Kouzlo ?erveného ru?níku. Je dost možné, že se pozastavíte nad tím, jak n?jaký ru?ník souvisí s architekturou, která je hlavním tématem dubnového ?ísla a budete mít chu? tenhle divný ?lánek p?esko?it.

Tak to prosím ned?lejte!

1. Je to m?j ?lánek.
2. Je to ?lánek v?novaný velmi d?ležitému tématu a to rozdílnému p?ístupu k nevidomým na ?eských a britských památkách.

Protože ne ale každý se do žlutého autobusu nebo vlaku b?hem dubna dostane, rozhodla jsem se tento ?lánek uve?ejnit i zde. Samoz?ejm? je to také proto, že se chci pochlubit svým úžasným textem a tím, že je otišt?n v ?asopise Žlutý. P?edevším ale v??ím, že by se o tomto pal?ivém problému m?lo neustále mluvit a že i m?j skromný p?ísp?vek m?že snad n?koho inspirovat a následn? mnoha nevidomým p?inést radost z objevování ?eských pam?tihodností.

Kouzlo ?erveného ru?níku

Už p?l roku trávím ve Velké Británii. Za tu dobu m? tahle zem?, od které jsem ne?ekala nic víc než v?esovišt? a blízkost mo?e, p?ekvapila svojí rozmanitou krajinou a tím, jak málo toho o ní my na kontinent? víme.

Nedávno jsem m?la možnost navštívit z celoevropského úhlu pohledu pom?rn? nevýznamné místo jménem The Vyne. U nás bychom ?ekli, že The Vyne je zámek. Tady se takové stavb? skromn? ?íká country house.

The Vyne samotný ale není to, o ?em tady chci p?edevším psát. I když je d?m a rozlehlý park, který jej obklopuje úchvatný. Takových míst je na sv?t? prost? spousta. Ne všude se ale ?lov?k cítí tak dob?e jako ve The Vyne.

The Vyne je jedním z více než p?t seti míst spadajících pod správu National Trust. Ta se stará v Anglii, Walesu a Severním Irsku o historické nemovitosti i p?írodní krásy za cílem uchovat národní d?dictví budoucím generacím. Však taky mottem téhle organizace je “Navždy pro každého.” (For ever for everyone.(

Za šedesát liber (cena pro dv? osoby je devadesát dev?t liber) se ?lenem National Trust m?že stát každý a svojí troškou tak p?isp?t k pé?i o krásná místa Anglie.

Za svých šedesát liber ale nedostanete samoz?ejm? jenom dobrý pocit. Naopak získáte pr?kazku se svým jménem, díky které máte zdarma vstup do všech památek ve správ? National Trust. Taky nemusíte platit za parkovné a navíc vám ješt? poštou p?ijde p?kn? obsáhlý pr?vodce. A i když po?átky National Trust spadají až do roku 1895, tato nezisková organizace jde s dobou a tak máte možnost si v AppStoru nebo na Google Play stáhnout velmi vyda?enou mobilní aplikaci. V té m?žete jednotlivé pam?tihodnosti vyhledávat na základ? své polohy; ozna?ovat si navštívená místa a také mít p?ehled o tom, kde práv? probíhá jaká zajímavá akce.

National Trust vám ale taky dává možnost zapojit se do pé?e o památky aktivn? a stát se dobrovolníkem.

Když jsem si poprvé p?e?etla o možnosti dobrovolnic tví, p?edstavila jsem si n?jakou práci ve stylu víkendové zedni?iny na ruinách opušt?ného hradu. Jenomže dobrovolnic tví ve službách National Trust vypadá i tak, že se stanete t?eba pr?vodcem v The Vyne.

V prostorách The Vyne nenajdete žádného nevrlého hlída?e ani nezkušenou pr?vodkyni. Naopak tady na vás v každé z místností ?íhá dobrovolník la?ný se s vámi pod?lit o své znalosti o tomto míst?.

Myslím, že je to úžasný systém. Když totiž n?kdo n?co d?lá z vlastního nadšení a zápalu pro danou v?c, d?lá to tak n?jak s v?tší chutí, než když to d?lá z pozice placeného zam?stnání, které tou dobou možná bylo jedinou pracovní p?íležitostí široko daleko. A podle nadšení dobrovolník? v The Vyne to vypadá, že p?edchozí v?ta není jenom mojí domn?nkou.

V The Vyne ale mají ješt? jednu skv?lou vychytávku.

Když tam p?ijde nevidomý návšt?vník, jeho pr?vodce dostane ?ervený ru?ník, díky kterému všichni dobrovolníci poznají, že tenhle ?lov?k bude chtít asi na všechno sahat.

Já vytrénovaná z ?eských zámk? jsem v prvním z pokoj? m?la ruce poslušn? schované v kapsách, abych se náhodou n??eho zv?dav? nedotkla a nebyla ok?iknutá bu?to pr?vodcem nebo n?jakým p?i?inlivým návšt?vníkem. Když m? postarší paní, která m?la tuto místnost na starosti, vyzvala, a? si prohlédnu štuky na st?nách, zdobení dve?í, staré kole?kové k?eslo a vy?ezávanou truhlici, myslela jsem si, že je jenom v dobrém rozmaru. Na konci prohlídky jsem už ale v?d?la, že takhle úžasn? se chovají všichni dobrovolníci, se kterými jsme se v pr?b?hu prohlídky setkali.

Nemám vizuální srovnání, takže nemohu ?íct, jestli je The Vyne hez?í než t?eba zámek v Lednici nebo Lysicích. Pro m? osobn? je ale The Vyne jedním z nejlepších zámk?, který jsem kdy navštívila, protože jsem si ho osahala od podlahy tém?? až ke stropu a tak jsem o celé stavb? získala komplexní p?edstavu.

Jak už jsem napsala, The Vyne je úžasné místo. Pro m? je ale The Vyne p?edevším symbolem toho, co všechno nám v ?esku ješt? chybí a co by z naší republiky mohlo ud?lat hez?í místo k žití.

Chybí nám organizace jako je National Trust, která by lidem dodávala pocit, že jsou sou?ástí n??eho významného a že ochrana památek není jenom starostí státu, ale že t?eba za ty dva tisíce korun ro?n? je to tak trochu i jejich starost a jejich zásluha.

Chybí nám systém dobrovolnic tví, kdy lidé v?nují sv?j volný ?as tomu, co je baví a zárove? tím i pomáhají svému okolí.

A taky nám chybí odvaha postavit se ?elem k problému zvídavých nevidomých, kte?í necht?jí pouze poslouchat, ale kte?í se také cht?jí dívat prost?ednictvím svých prst?. Tohle je problém v?tší, než by se na první pohled mohlo zdát. Co totiž chcete jako pr?vodce d?lat v situaci, kdy vás nevidomý návšt?vník požádá, zda si na n?co v pr?b?hu prohlídky m?že sáhnout; vy mu to dovolíte. Protože ale vedete skupinu t?iceti lidí a nemáte ?as se nevidomému osobn? v?novat, spoléháte na to, že když upozorníte jeho pr?vodce na zajímavý objekt k osahání, bude všechno v po?ádku. Jenomže ono to v po?ádku není, protože vám vzáp?tí n?jaký další návšt?vník aktivn? oznámí: “Ta sle?na sahala na támhle tu sk?í?.” V horším p?ípad? vás nikdo na nic neupozorní a všichni ?lenové vaší skupiny vyhodnotí, že osahávat exponáty je v po?ádku a malé d?tské upatlané ru?i?ky máte i na t?ch exponátech, na které byste nedovolili sáhnout ani osleplému americkému prezidentovi.

?ešením by snad mohlo být ud?lat speciální repliky zajímavých objekt? ur?ené p?ímo nevidomým, které by si ?lov?k v pr?b?hu prohlídky osahal a tak získal p?edstavu i o t?ch originálních p?edm?tech, kterých není možné se dotýkat. Správn? hádáte, že tohle nikdy nebude fungovat kv?li financím, které jsou vždy pot?eba na d?ležit?jší a zajímav?jší projekty.

?íkám si ale, kolik asi m?že stát koup? jednoho nebo dvou ?ervených ru?ník? a vylepení cedulky (?i ústní oznámení) informující ostatní návšt?vníky o tom, že do?asný majitel ru?níku si m?že hmatem prohlédnout n?které z vystavených p?edm?t?.

Na záv?r musím ?íct, že i v ?esku máme sv?tlé vy jímky a že za dobu posledních p?ibližn? patnácti let mn? v pam?ti utkv?l zámek v Náchod?, hrad Pernštejn a ?ervená Lhota. Zde jsem se totiž setkala s v?elým p?ístupem a z návšt?vy jsem si tak krom? zajímavého výkladu odnesla i trochu zámeckého prachu na svých prstech.

Obzvláštní dík ale pat?í pracovník?m z bratislavské katedrály sv. Martina, kte?í krom? toho, že mn? ukázali všechny tamní skvosty ukryté za vitrínami, se také aktivn? zajímali o to, jak celou katedrálu nevidomým zp?ístupnit.

I když se tedy i v ?esku ob?as stane, že si jako nevidomý návšt?vník m?žete n?co prost?ednictvím svých prst? prohlédnout, stále se jedná pouze o sv?tlé vy jímky a ne o standard, na který by se nevidomý mohl spolehnout. A p?itom, jak je vid?t z praxe v The Vyne, n?kdy pro vy?ešení ne?ešitelného problému sta?í tak málo jako je t?eba jeden oby?ejný ?ervený ru?ník.