P?ed rokem jsem p?e?etla od Fredrika Backmana knížku Muž jménem Ove. P?e?etla jsem jí b?hem jednoho dne a vzpomínám na ni jako na jednu z nejlepších knížek, která se kdy dostala do mého iPhonu. Není proto divu, že jsem se na další knihu tohodle autora vážn? t?šila.
Bohužel, v mém p?ípad? se Fredrikovi Backmanovi nepoda?ilo v jeho druhé knize p?ekonat vysokou la?ku, kterou si sám nastavil v Muži jménem Ove.
Babi?ka pozdravuje a omlouvá se má s touto knihou mnoho spole?ného – i zde je spole?enství lidí žijících blízko sebe, kde n?kdo je lepší a n?kdo horší; i zde dobro vít?zí nad zlem a ti, kte?í si to zaslouží, jsou po právu potrestáni; i zde je dostatek svérázných osob a úsm?vných scén. Jenomže Babi?ka má dv? zásadní chyby, které v Muži jménem Ove bu?to nebyly, nebo jsem je p?ehlédla.
Tou první chybou byla rozvleklost celého vypráv?ní. Hlavní d?jová linka by se v pohod? vt?snala do ?tvrtinové knihy a kdybychom k tomu p?idali ješt? všechno vypráv?ní o babi??iných sousedech, vydalo by to na polovi?ní knihu. Jenomže autor své vypráv?ní natáhl ?astým opakováním informací, které ?tená? už dávno dozv?d?l a také rozvleklým vypráv?ním o ?íši p?ed procitnutím. Možná jsem hlupák bez fantazie, ale mn? tyto odskoky do fantasy krajin nep?išly zase tak moc strhující, jak by asi m?ly.
Druhým problémem byla babi?ka samotná a její vnu?ka Elsa. Ta mn? roz?ilovala tím, jak drze se chovala ke své mamince, se kterou musím souhlasit v tom, že Elsa je vážn? rozmazlený fracek. Myslím ale, že p?esn? tenhle pocit cht?l Fredrik Backman ve ?tená?i vzbudit, protože v pr?b?hu knihy Elsa prochází prom?nou a z rozmazleného fracka se stává chápavým d?v?etem s pochopením pro druhé lidi. To babi?ka um?ela p?íliš rychle na to, abych si ji stihla oblíbit, takže mn? celou knížku vytá?ela tím, jak svoji vnu?ku rozmazlovala a jak ji ob?as popouzela i v??i jejímu nejbližšímu okolí. Myslím, že takovou babi?ku, jakou m?la Elsa bych rozhodn? necht?la mít.
Jestli se mn? ale na téhle knize n?co opravdu líbilo, bylo to, jak ji na?etla Valerie Zawadská. V celém vypráv?ní se jí totiž krásn? poda?ilo odlišit r?zné postavy p?íb?hu a tak hned poslucha? pozná, jestli práv? mluví babi?ka, Elsa nebo nerudný Alf. Navíc mn? ješt? t?šilo jak babi?kovský hlas Valerie Zawadské v kombinaci s hudbou mezi jednotlivými kapitolami ve mn? vyvolával h?ejivý pocit, že te? se prost? ?te pohádka.váno?n?.
Na záv?r se sluší napsat, že touhle recenzí rozhodn? nechci ?íct, že by se mn? kniha Babi?ka pozdravuje a omlouvá se, n?jak zásadn? nelíbila a že bych p?i její ?etb? trp?la. Pro mn? p?i její ?etb? bylo rozhodující, že v mých o?ích je to o poznání mén? vyda?ená kniha než Muž jménem Ove. P?esto si ale myslím, že Babi?ka pozdravuje a omlouvá se má potenciál stát se knihou, kterou ur?itý druh ?tená?? bude milovat, bude si jí ?íst stále dokola a bude v ní hledat životní pravdu.
Babi?ka pozdravuje a omlouvá se, Fredrik Backman, OneHotBook 2015.
One thought on “Babi?ka pozdravuje a omlouvá se – recenze”