Znáte takové ty americké filmy, kde je celý p?íb?h o tom, jak hlavní hrdina zjistí, že musí sv?j život sdílet s n?kým, koho bytostn? nenávidí, jenomže v pr?b?hu filmu se jeho city diametráln? zm?ní a v poslední scén? se náš hlavní hrdina srdceryvn? lou?í se svým milovaným p?ítelem, který byl kdysi jeho nep?ítelem.
No, tak p?esn? takhle se m?nil m?j vztah ke knize Kéž je nám odpušt?no a jejímu hlavnímu hrdinovi Haroldovi.
Na za?átku knihy totiž neexistuje (aspo? z mého úhlu pohledu) žádný d?vod, pro? by vám m?l být Harold se svým životem sympatický.
Po té, co jeho bratr George p?i automobilové havárii zabije dva lidi; psychicky se zhroutí; Harold se vyspí s jeho manželkou, kterou George zabije tím, že o její hlavu rozt?íští stolní lampu, musíte mít totiž pocit, že takhle úchylná rodina si nezasloužísnad ani špetku vaší pozornosti.
Nemluv? o tom, že Harold se ani dál moc nesnaží získat si ?tená?ovi sympatie. Zatímco George je zav?ený v blázinci, Harold objevil jeho zásoby Viagry a pouští se do sexuálních dobrodružství s podivnými ženami, se kterými se seznamuje p?es internet nebo t?eba u pultu s mraženými potravinami.
Jenomže jak tak na více než p?tseti stranách pozorujete Harolda a to, jak zvládá všechno to, co se na n?j b?hem n?kolika dní nahrnulo, zjistíte, že má i své sv?tlé stránky. Tak t?eba, jinak docela uf?ukaný Harold se umí ?elem postavit tomu, že na n?j p?ipadla pé?e o Georgovi dv? d?ti a ješt? se dokáže starat o chlapce, který p?i Georgem zavin?né nehod? p?išel o rodi?e.
Jenomže tahle knížka není jenom o Haroldovi samotném, ale spíš tak n?jak o život? celkov?. Tak jak si musíte v pr?b?hu vypráv?ní zvyknout na Harolda, musíte si také zvyknout na p?íb?h samotný. Nejd?ív vám totiž m?že p?ijít rozvleklý a bez n?jaké závažn?jší zápletky. Jenomže tam n?kde, kde vám za?íná být Harold sympatický, si také uv?domíte, že tohle není žádný thriller s t?žko uv??itelným d?jem, ale vypráv?ní o život? tak jak plyne v proudu ?asu a o tom, co všechno se v takovém proudu m?že objevit.
Asi nejvíc je tohle vid?t v záv?ru knihy. Ta totiž za?íná a kon?í oslavou Dne díkuvzdání. Jako ?tená?, který Harolda provázel b?hem jednoho celého roku, vám totiž dojde, jak hrozn? moc se toho b?hem jednoho roku v Haroldov? život? stalo, i když v pr?b?hu knihy to vypadalo, že se vlastn? nic ned?je. A takhle n?jak je to p?ece i v tom b?žném neliterárním život?.
Nejpozitivn?jší na téhle knize s pom?rn? depresivním d?jem mn? ale p?ijde to, jak se Harold pod vlivem ne?ekaných a negativních událostí m?ní v lepšího ?lov?ka. Je pozitivní ?íst p?íb?h, který dodává nad?ji v to, že i to nejhorší, co se d?je, m?že být p?etaveno v n?co dobrého a prosp?šného.
A. M. Homesová, Kéž je nám odpušt?no, Host 2015.
Za poskytnutí knihy k recenzi d?kuji e-shopu Knihcentrum.cz, kde si m?žete knihu koupit v elektronické i papírové verzi.