Kde Mlok jedl a pil a kde se mu to líbilo.
P?t dní strávených v Londýn? snad byla první dovolená, kdy jsem netrp?la pocitem, že musím všechno vid?t a že z toho nic nestíhám. V Londýn? jsem totiž už byla p?ed patnácti lety a tehdy m? práv? dvakrát nenadchnul. Asi práv? proto jsem si ho te? tak užila.
Zamí?ili jsme hlavn? na ta místa, která cht?l vid?t Miloš, který v Londýn? byl poprvé a já jsem se dokonce ani nesvíjela nervozitou, když navrhl dát si v n?jaké p?kn? vyhlížející hospod? pivo nebo se vydat do parku na piknik.
Londýnem jsme se tak hlavn? projedli a taky trochu propili a tady je šest podnik?, kde se nám obzvláš? líbilo a které m?žu v?ele doporu?it.
Málo kdy se stane, že bychom na cestách do n?jakého podniku zamí?ili víckrát než jednou. Touha objevovat nová a nová místa nám to moc ?asto nedovolí. Tahle kavárna nás ale nadchla tak, že jsme po celou dobu nikde jinde nesnídali.
Topinky a tousty z po?ádných krajíc? kváskového chleba, usm?vaví hosté, prozp?vující si obsluha a neokoukaný interiér byly v?ci, které si nás naprosto získali.
A na takovou topinku s pomazánkou z novozélandských sladkých brambor, grilovaným sýrem halloumi a pošírovaným vejcem budu vzpomínat asi ješt? hodn? dlouho.
Tak tomu ?íkám hospoda s opravdovou historií. Pivo se tu prý to?í už od roku 1546. A i když je interiér trochu stísn?ný, v?bec to nevadí, protože davy krava?ák? s pintou piva v ruce postávají beztak v úzké uli?ce p?ed hospodou. Krom? piva m? zde taky nadchly místní snacky jako nep?eplácané tousty a naprosto dokonalé o?íšky v medu a chilli..
The Rookery
Pom?rn? oby?ejn? vyhlížející restaurace dokud se nepodíváte do jídelní?ku. Speciální nabídka pro každý den a sezónní suroviny jí totiž hned dodají šmrnc.
Nás nadchnul pe?ený králík s úžasnou sm?sí fazolí, fík? a ?erného pudingu. Já po?ád o?ekávala n?jaký nevzhledn? vyhlížející nákyp z vnit?ností a ona to nakonec byla dost dob?e chutnající klobáska.
Restaurace, kde musíte zaklepat klepadlem, abyste se dostali dovnit? se hned tak nevidí, takže jsme ani chvíli neváhali a sotva jsme uvid?li tuhle pozoruhodnost, hned jsme klepali a cht?li dovnit?.
V Leong`s Legend se va?í chajwanská kuchyn?, která se asi zase tak moc neliší od té ?ínské. Takže jsem si nemohla nechat ujít svoje dva ?ínské oblíbence a to wonton knedlí?ky a spicy and sour polévku. A nejlepším plusem téhle restaurace (hned po klepadle) byl fakt, že jsme tam byli snad jediní ne?í?ani (nebo netchajwanci?).
Londýnské hospody m? dostávaly svým interiérem. To není jako u nás jít do zakou?ené ošklivé hospody, v Londýn? je to spíš jako vejít do zámku. A ze všech t?ch hospod, které jsme navštívili, m? snad nejvíc svým interiérem nadchla práv? princezna Louisa. Nemluv? o tom, že je to údajn? snad jediné místo v Londýn?, kde se ?epuje pivo z d?ev?ného sudu.
Mám pocit, že londýnské hospody se rády chlubí svojí starobylostí. Tak nap?íklad brat?i Nicholsnovi prý svoji první hospodu otev?eli už v roce 1873 a je pravda, že jejich podniky vypadají opravdu letit? (a to jen v tom dobrém slova smyslu). Nevýhodou trochu je, že snad v každé Nicholsnov? hospod? mají stejný jídelní lístek. Ale i tak si myslím, že t?eba The Falcon stojí za návšt?vu už jenom kv?li tomu, jak vypadá a jaké se tam to?í pivo.