Tak obnovuji lehce upozad?nou rubriku Knihovni?ka a za?ínáme hned se špetkou britského humoru, když jedeme do toho Londýna, že jo.
Je teda pravda, že první v?ty Smluvních podmínek rozhodn? nep?sobí p?íliš vesele. Hlavní hrdina Frank se nám probouzí z kómatu po autonehod? a zjiš?uje, co vše má porouchané – zuby, žebra, klí?ní kosti a o co všechno p?išel – slezina a pam??. Frank si vlastn? nepamatuje nic víc, než že sepisuje velmi malým písmem smluvní podmínky a že to není nic, na co by m?l být hrdý.
Brzy ale spole?n? s Frankem zjiš?ujeme, že ono toho v jeho život? p?ed nehodou vlastn? moc pot?šujícího nebylo. Manželka Alice jako kreatura manažerky z odd?lení lidských zdroj?; obtloustlý bratr Oscar, ze kterého sliz jen odkapává; mladší bratr Malcolm, kterému se Frank neodvažuje napsat.. A pro? jsou tu ty pr?hledné figurky s vyjímatelnými orgány? A co jsou ty tajemné bílé dve?e, na které Frank vidí z kancelá?e?
Frank se pomalu rozvzpomíná… Oscar není jenom jeho bratr, ale taky arogantní šéf; Frank bojkotoval svoji práci vepisováním bláznivých výrok? mezi ?ádky smluvních podmínek a Alice ho zesm?šnila p?i psaní své knihy o manažerovi X. Frankovi vzpomínky na dobu p?ed nehodou se prolínají s p?ítomností a s postupem ?asu zjiš?ujeme, že Frank brzy zjistí n?co d?sivého a šokujícího, co zap?í?inilo i jeho autonehodu.
Už je vám asi jasné, že Smluvní podmínky nejsou jen tak n?jakým tuctovým p?íb?hem. Na neoby?ejnosti celé knížce dodává zp?sob, jakým je text d?len. Kapitoly jsou vlastn? r?znými smluvními podmínkami (Smluvní podmínky Alice, Smluvní podmínky kávy, Smluvní podmínky rodiny, atd.) a celý text je prokládaný p?vabn? up?imnými aforismy jako t?eba: “Jestliže se p?ihodí n?co divného a strašného vám, je to tragédie. Jestliže se n?co divného a strašného p?ihodí n?komu jinému, pobaví vás to.”
Vlastn? na tomhle pravidle je založena celá knížka. Kdyby se to všechno, co se stalo Frankovi, stalo jakémukoliv ?tená?i, nebude to daný ?tená? rozhodn? považovat za srandu hodnou sepsání. Zato tragikomi?nosti Frankova života se všichni rádi zasm?jeme…
P?iznávám ale, že Frankovo na?íkání a zvracení p?ed televizí m? už v polovin? knížky docela unavovalo. Zesláblý, životem unavený právník se sklonem k sebelítosti asi není hrdina, který by m? dokázal uchvátit.
A ješt? ten happyend… Já mám prost? ráda reálné konce a nikomu nikdy neuv??ím, že by mohlo všechno dopadnout tak, jak to dopadlo ve Smluvních podmínkách. No dobrá, on celý p?íb?h Smluvních podmínek není moc reálný, takže když p?imhou?íme oko nad tím nereálným koncem, rozhodn? se dá ?íct, že tahle docela útlá knížka bezpochyby stojí za p?e?tení už jenom kv?li své absurdnosti.
Za poskytnutí knihy k recenzi d?kuji internetovému knihkupectví Knihcentrum.cz, kde si m?žete Smluvní podmínky koupit jak v papírové, tak i v elektronické verzi.
Robert Glancy, Smluvní podmínky, Brno: Host 2014.