Vzpomínky na krásná místa se mají uchovávat a zv???ovat, aby nevyprchaly. Takže dnešním dnem se za?íná vzpomínat. A za?ínáme tím nejsurealisti?t?jším a nejpodivuhodn?jším místem, co kdy p?íroda stvo?ila (nebo minimáln?, co já jsem kdy vid?la).

Málo kdy se vám stane, že si klí?e místo na recepci vyzvedáváte v ko?i?ích vrátkách. Když se ale setkáte se vzdálenými p?íbuznými a je vám prost? dob?e, jste za cenu pozdního p?íjezdu do motelu ochotni podstoupit i tenhle adrenalin. Jasn?, že já jsem už p?emýšlela o tom, jak budeme p?espávat v aut? na parkovišti.

Jenom dv? v?ci na sv?t? smrdí stejn? – Rotorua a náš pes, když se vyválí v bahn?. Je tu jenom ten rozdíl, že kv?li smradu do Rotorui jezdí turisti z celého sv?ta a pes nikoho nezajímá, naopak spíš d?sí.

Whakarewarewa Valley – západo?eský Soos je hadra. Tady bahno v?e, gejzíry šplíchají a st?íkají a voda se barví do netušených barev.

 

Waio-o-tapu – pokud vám nesta?ila absurdita údolí Whakarewarewa, je tu další sope?ná krajina. Tentokrát ješt? barevn?jší a obskurn?jší. Pro? já v té škole nedávala víc pozor… Dneska bych možná líp rozum?la tomu, pro? mohou být jezírka žlutá, zelená i oranžová.

A barvy tu nekon?í… Je libo Modré

nebo snad Zelené jezero?

Kdo by si nep?ál trochu odpo?inku a vzpomínek na sladkou Kalifornii!? Sekvojový les probouzí staré vzpomínky.

A nelze z Rotorui odjet a neochutnat maorské hangi. Ono je to vážn? dobrý… A já lituju, že doma nemáme ty správné sope?né kameny. Potom už by nám jenom zbývalo na zahrádce vykopat díru a hangi radovánky mohou za?ít