Tak už je to tady! Už za?ínám lomit rukama nad tím, co všechno mají v Anglii lepší.
Když jsme odjížd?li z Anglie, d?lali jsme si s Milošem dlouhatánské seznamy toho, co anglického nám bude v Brn? chyb?t. M?j seznam si m?žete prohlédnout zde. Už v Anglii jsem ale tušila, že nakonec bude realita vypadat úpln? jinak a že mn? za?nou chyb?t v?ci, které si v danou chvíli nedokážu ani p?edstavit.
A p?esn? to se stalo. Zatím jsem si ani jednou nepovzdychla po sendvi?ích z Pret a Manger a s údivem zjiš?uji, že se slzami v o?ích ani nevzpomínám na víkendové cesty do Londýna. To všechno bezpochyby ješt? p?ijde, protože n?která anglická místa a jídla hned tak n?co nep?ekoná.
Po m?síci a p?l v ?esku se ale vyno?ily úpln? jiné v?ci, které momentáln? dost postrádám. A p?itom p?ed odjezdem z Anglie by m? asi jen st?ží napadlo, že práv? o nich budu psát, jako o n??em, co mn? chybí.
Takže zde máte m?j absurdní seznam toho, co anglického mn? v ?esku chybí.
Hotové polévky
Tak tohle je p?esn? ta dost nepochopitelná položka na mém seznamu. Ale vážn? mn? ve virtuálních regálech ?eských online supermarket? chybí ?erstvé polévky, kterými je Anglie p?ímo zaplavená.
Pro ty, kte?í zatím nem?li ?est s tímto fenoménem, drobné vysv?tlení, o co se jedná…
Nemám zde namysli pytlíkové, instantní ani plechovkové polévky. Jde mn? o polévky, které jsou úpln? stejné jako to, co byste si uva?ili doma nebo dostali v dobré restauraci. Anglické supermarkety nabízejí nep?eberný výb?r hotových polévek, které doma sta?í jenom oh?át a jednoduchá ve?e?e je na sv?t?.
Milé je, že tyhle polévky neobsahují žádné konzervanty a é?ka. Když se podíváte na složení, je to vždy jen zelenina, ko?ení a v p?ípad? masožroutských variant také maso. Našt?stí, nikdy jsem nem?la problém koupit bezmasé nebo dokonce i veganské polévky. A nabídka byla vždycky vážn? široká a nápaditá.
Hlavní d?vod, pro? nad absencí tohoto jídla ale tak moc na?íkám je to, že jsem si zvykla t?mahle polévkami ?ešit situace, kdy nechci va?it, ale pot?ebuji mít v ledni?ce n?co rychlého k oh?átí.
Po té, co jsem se smí?ila s tím, že v ?eském Tescu nebo Košíku nenajdu indickou cizrnovou ani brazilskou zeleninovou polévku, marn? p?emýšlím, jak tuhle mezeru v mém jídelní?ku zaplnit. Možná je jediným ?ešením ze sebe vymýtit toho malého Angli?ánka, který ve m? za ty dva roky vyrostl.
Vají?ka z volného výb?hu
Vají?ka kupuji docela výjime?n?. Za dobu, co jsme v Brn?, jsem tenhle problém musela ale už dvakrát ?ešit a vždycky to byl boj.
Najít vejce z volného výb?hu nebo aspo? z podestýlky je v ?esku nadlidský úkol.
A když už je mise úsp?šná a p?ece jenom najdu trochu š?astné vejce, za?ne být neš?astná moje pen?ženka. Toto je p?esn? ten p?ípad, kdy je u nás v chudé východní Evrop? jídlo dražší než na civilizovaném Západ?. P?ídavná jména v poslední v?t? berte, prosím, s dost velkou rezervou až ironií.
Za jedno volnovýb?hové vejce od spokojené anglické slepice dáte cca 4,5 K?. Zato u nás koupíte mén? š?astné podestýlkové vejce tém?? za 7 K?!!!
M?žete mn? toto n?kdo vysv?tlit!?
A m?že m? n?kdo vysv?tlit, pro? anglické obchody jiná než volnovýb?hová vejce snad ani nenabízejí a u nás 98 % nabídky tvo?í neš?astná klecová vejce? To mají ?eši snad pocit, že vejce s notnou dávkou utrpení chutnají líp?
Po?ádn? vlhký vzduch
Tak a te? n?co na odleh?enou a snad ješt? n?co absurdn?jšího než jsou hotové polévky.
Ano, vážn?, mn? skute?n? chybí ten vlhký vzduch, který jsem dva roky tak horliv? proklínala.
Ješt? se neza?alo topit a já už se budím s vyschlým nosem a o?ima. Jediné, po ?em každé ráno zoufale toužím, je okamžit? nat?ít si obli?ej obzvláš? ú?inným hydrata?ním krémem. Nechci v?d?t, co se stane, až se moje zbož?ované úst?ední topení po?ádn? rozparádí.
A to ani nemluvím o svých vlasech! V Anglii jsem m?la pocit, že bych mohla ú?inkovat v reklam? na šampón dodávající vaším vlas?m extra objem. A v Brn? zoufale hledám n?jaký p?ípravek, který by z mých zplihlých vlas? ud?lal zase tu krásnou h?ívu.
Prost? p?ímo?ské klima a 80% vlhkost vzduchu má také své výhody.
Labradoodlí pov?domí
Jestli jsem si v Anglii n?co vážn? užívala, tak to, jak na m? lidé volali: “vy máte ale krásného labradoodla: nebo”jé, takového labradoodla máme taky doma”.
Poslouchat takové v?ty je mnohem p?íjemn?jší, než spolucestujícím v šalin? vysv?tlovat, že “to vážn? není kníra?” a že “?eský fousek se skute?n? netrénuje jako vodící pes”.
V tom boji, kdy se tvá?íte, že k?ížit pudla s labradorem je úpln? normální v?c, se v ?esku cítím tak n?jak osamocená.