Strasti a bolesti anglického obchodování

Výsledek p?epjatých Mlo?ích nerv?… Prost? jsem to už do sv?ta musela vyk?i?et!

Také jsem kdysi pat?ila k t?m remcal?m, co po?ád vidí n?co špatného na typické ?eské povaze. Po dvou letech v Anglii jsem ale zjistila, že on je problém spíš v lidské povaze všeobecn? a že ?eši vlastn? ješt? pat?í mezi docela roztomilá stvo?ení. Paradoxn? si nejvíc toto své zjišt?ní uv?domuji te? p?i opoušt?ní Anglie, kdy se snažím rozprodat velkou ?ást našeho majetku.

Pokud si myslíte, že rodilí Angli?ané nakupují v luxusních buticích a zboží z druhé ruky je tu jenom pro p?ist?hovalce z východní Evropy, tak jste p?kn? na omylu. Krom? jednoho Itala a jedné Gha?anky jsem zatím všechno rozprodala nefalšovaným Angli?an?m. Možná pro ten brexit hlasovali proto, aby p?ist?hovalci za?ali opoušt?t Británii a oni se dostali k levnému nábytku…

Každopádn? ani jeden z dn? v posledním m?síci se u m? neobejde bez vzteku nad anglickou drzostí a hulvátstvím.

Pokud máte pocit, že na Západ? se k sob? lidé chovají líp, tady máte hned ?ty?i situace, kterými m? Angli?ané dokáží pravideln? po?ádn? vyto?it. Je mn? jasné, že v ?esku m? ne?eká nic lepšího. Už ale nebudu mít pocit, že takhle drze se dokáží chovat jen ?eši.

  • Považuji za slušnost, že když se se mnou n?kdo domluví na sch?zce v šest ve?er, protože si p?ijde vyzvednout v?c, o kterou má zájem, tak dorazí a pokud nedorazí, že mn? to za v?as dá v?d?t. Vážn? nesnáším, když doty?nému o p?l sedmé ve?er píšu a on mn? sd?lí, že si to nakonec rozmyslel. A to jsi mn? jako nemohl napsat d?ív? A napsal bys mn? to v?bec, kdybych se t? p?l hodiny po domluveném ?ase setkání nezeptala?
  • Smlouvání, smlouvání a zase smlouvání. Myslela jsem si, že se smlouvá na arabském tržišti a ne na anglickém Facebooku. Když chci za seda?ku sedmdesát liber, tak to znamená, že chci sedmdesát liber a ne mí?. Až budu mít pocit, že mám zlevnit, tak jsem natolik svéprávná, abych to dokázala sama ud?lat. Nepot?ebuji, aby se se mnou n?kdo handrkoval a psal mn?, že mn? místo sedmdesáti liber dá ?ty?icet. To tu seda?ku rad?ji odtáhnu do charity, kde aspo? ud?lám dobrý skutek a nepodpo?ím tenhle hnusný zlozvyk.
  • Ješt? víc než smlouvání nesnáším, když má n?kdo pot?ebu m? pou?ovat, jak vysoké ceny mám. “Moc hezký reprá?ky. Ale šedesát liber za dva je neskute?n? vysoká cena.” No a co má být. Bu?to je chceš za t?ch šedesát liber nebo se zdrž komentá??. Já ti je nenutím.
  • Jo a ješt? m? dojalo, když mn? kdosi pod mé oznámení, že prodávám st?l a ?ty?i židle, plácl odkaz na své zboží s komentá?em, že on sv?j st?l prodává levn?ji. Tohle se jako d?lá!? To takový ?lov?k nemá dost slušnosti, aby si vytvo?il vlastní p?ísp?vek a místo toho musí parazitovat na ostatních?

Anglickému prodeji zdar! Doufám, že až se s vámi všemi za dva týdny v Brn? uvidím, budu mít ješt? dost síly tvá?it se na ostatní lidské bytosti vlídn?.

One thought on “Strasti a bolesti anglického obchodování

  1. eva says:

    🙁 p?eji pevné nervy.. to smlouvání m? také dokáže vyto?it..(když na trhu prodávám šperky, které vyrábím..)
    hezký ve?er,
    eva

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..