Recenze audioknihy Mlýn na mumie od Petra Stan?íka.
Z n?jakých vnit?ních iracionálních d?vod? se docela vyhýbám ?eské literatu?e. Když ?tu, chci poznávat nová místa, st?etávat se s jinými kulturními zvyky a p?emýšlet nad tím, jak se lidem žije v Mongolsku nebo v Mexiku. P?esto jsem se nedávno dostala k audio verzi povídkové knihy Praha noir. A tam m? naprosto uhranula povídka Petra Stan?íka Kabinet sedmi probodnutých knih.
Uchvátil m? pestrobarevný sv?t, který Stan?ík vytvo?il. Každá v?ta m? dokázala rozesmát. A na husu vykrmenou tak, že za?ala pror?stat klecí, budu ješt? dlouho vzpomínat.
Navzdory svému vlažnému vztahu k ?eské literatu?e jsem se proto urychlen? vrhla na Stan?íkuv Mlýn na mumie, který našt?stí také vyšel jako audiokniha.
Nahrávka poslucha?e zaujme hned od prvních sekund. Každá kapitola za?íná pompézním vyzván?ním zvon?, chorálem a citátem z fiktivních knih fiktivního ?ádu Ordo nový ordinis. Tyto smyšlené úryvky jsou vtipné, ironické a ?asto i docela reálné. Prost? perla na za?átku každé kapitoly.
Knihu mimo úvodní citáty na?etl Ivan ?ezá?. Jeho p?ednes považuji za jeden z nejlepších, se kterými jsem se kdy v audioknihách setkala. Obdivuji nadšení, se kterým Ivan ?ezá? celý text ?te. I když já už jsem v soust?ed?ní lehce umdlévala, jeho hlas mn? vždycky probral a vrátil zp?t do d?je. Ivan ?ezá? ?te každou v?tu, jako by ji vážn? práv? te? prožíval. Snadno bych mu i uv??ila, že v okamžiku, kdy referuje o pe?ených ježcích nebo o delikátní postní ryb?, si tyto lah?dky p?ímo vychutnává.
Te? ale to vysv?tlení, pro? jsem chvílemi p?i poslechu této audioknihy umdlévala vy?erpáním.
To, co mn? v krátké povídce tak nadchlo, mn? dokázalo v t?ináctihodinovém románu tém?? zadusit.
Každý kousek knihy totiž vybuchuje slovními h?í?kami, humornými p?irovnáními a nereálnými situacemi. To vše je krásné a úžasné a z Mlýna na mumie to d?lá nezapomenutelnou knihu. Zárove? ale Petr Stan?ík ?tená?i nedop?eje sebe kratší chvíli na vydechnutí. Než jsem si dokázala vychutnat jeden vtip, hned tu byla další humorná v?ta, která si vyžadovala moji plnou pozornost.
Z celého románu se tak stala jenom pestrobarevná p?ehlídka autorovy fantazie a kreativity. A v té kanonád? vtipu se bohužel n?jak vytratil p?íb?h.
Hlavní hrdina Leopold Durman si v?tšinu knihy užívá t?lesných rozkoší v podob? orosených džbánk? piva, delikátní pražské kuchyn? a prostopášného sexu. Sv?j p?ípad záhadných vražd poštovních doru?ovatel? ale ?eší tak n?jak mimod?k, až jej vlastn? nedo?eší.
V knize je mnoho scén, které tam jsou jenom proto, aby tam byly a nemají žádný hlubší význam. V horším p?ípad? Durmana svedou z cesty vyšet?ování a uvedou ho do slepé cesty o délce n?kolika kapitol.
Rozhodn? m? nadchnul Stan?íkuv fantaskní sv?t. Mnohem víc bych si jej ale dokázala užít, kdybych m?la pocit, že autor si krom? vymýšlení luxusních pokrm? dal také práci s konstrukcí p?íb?hu a smysluplným propojením všech pestrobarevných obraz?, které v knize vytvo?il.
Petr Stan?ík. Mlýn na mumie. Tympanum 2015.