O tom, jak se Mlok zbavil p?edsudk? a pustil se do detektivky od autora brutálního sci-fi.

Víte, kdo napsal scéná? k nezapomenutelné klasice Byl jsem mladistvým intelektuálem? Jestli ne, tak to asi moc nevadí. Já jsem to taky do nedávna nev?d?la. Za tímhle krátkým a svým zp?sobem p?vabným filmem se skrývá jméno ?eského scénáristy, režiséra a sci-fi spisovatele Št?pána Kop?ivy. Asi jeho nejznám?jším knižním dílem je krvavé sci-fi Asfalt.

A práv? tuhle knížku si Miloš p?ed nedávnem zamiloval až tak moc, že m?l pot?ebu m? z ní ?as od ?asu p?ed?ítat úryvky plné brutálních scén.

Jenomže Št?pán Kop?iva nepíše jenom sci-fi nevhodné pro k?ehké dívky, ale má na kont? taky jednu detektivku jménem Rychlopalba.

Ten název moc nenazna?uje, že by se m?lo jednat o n?co jiného než o galerii násilí, že. A p?esn? tím jsem se také ohán?la, když mn? Miloš tuhle knížku ur?it? déle než p?l roku nutil k p?e?tení.

Vzpírala jsem se dlouho… Jenomže potom v n?jaké slabé chvilce jsem na rychlopalbu narazila v nabídce Audiotéky a ?ekla jsem si, že Milošovi prost? jednou ud?lám radost a tu detektivku si p?e?tu.

P?iznávám, že jsem od tohodle ?tená?ského zážitku neo?ekávala nic moc víc než jenom potvrzení svých slov o tom, že Št?pán Kop?iva rozhodn? není autor vhodný pro moji útlocitnou duši?ku.

I když hned v první minut? p?íb?hu se objeví mrtvola s rozmašírovanou hlavou luxusní steakovou pánvi?kou, styl, jakým byla celá scéna popsaná mn? napovídal, že tahle knížka m? asi zase tak moc nudit nebude.

Chytrý humor, špetka cynismu a neot?elý styl je p?esn? to, co m? baví a co jsem od Rychlopalby v rámci svých p?edsudk? moc neo?ekávala.

Obzvláš? jsem si užívala Kop?ivovu hru s p?irovnáními a metaforami. T?eba vyjád?ení “Bývalého policajta by v n?m rozpoznal i p?edseda ?eské organizace nevidomých a slabozrakých” asi ješt? dlouho nezapomenu.

Taky m? hodn? bavilo to, jak byla Rychlopalba zpracovaná jako audiokniha. Tv?rc?m nahrávky se poda?ilo dob?e využít formátu audioknihy, takže skv?lý p?ednes Ludvíka Krále ?as od ?asu doprovázely zvukové efekty pro dokreslení atmosféry jako t?eba chr?ení vysíla?ky nebo výst?ely z pistole. Pot?šující bylo, že tyhle vsuvky v?bec nep?sobily k?e?ovit? a tak nep?irozen? jako nap?íklad v p?ípad? tady už recenzované And?lí?ká?ky.

Rychlopalbou jsem byla tak nadšená, že jsem si n?kde v polovin? knihy ?íkala, že tuhle recenzi uzav?u prohlášením o tom, že hodnocení 100 % dávám jenom t?m knihám, které m? opravdu mile p?ekvapily a že Rychlopalba je druhou knihou v historii mého blogu, která tohle hodnocení dostane. Byla jsem totiž p?ekvapená tím, že Rychlopalba není v?bec tak plná násilí, jak jsem si p?edstavovala a že Kop?iva dokázal napsat detektivku založenou na logickém uvažování hlavního hrdiny a vyhnout se dnes tak populárnímu zobrazování násilí.

Jenomže, p?esn? v tuhle chvíli se všechno n?jak zvrtlo a jedna násilná scéna za?ala st?ídat druhou. Hlavní hrdina se za?al najednou prát s bezdomovci, milencem své ženy, nevinným mladíkem i opilci v hospod?.

Takže beru svoje prohlášení o absenci násilí zp?t. Zárove? ale musím ?íct, že to moje útlocitná duši?ka p?ežila a neodnesla si z toho žádné trvalé následky.

Dokonce bych ?ekla, že Rychlopalba ješt? nep?ekro?ila tu hranici ak?ních scén, kdy by se ta n?žn?jší ?ást ?tená?stva za?ínala nudit a proklínala své partnery kv?li špatnému knižnímu tipu.

Prost? i navzdory t?m n?kolika p?ehnan? násilným výstup?m m? Rychlopalba bavila a ani chvíli jsem nelitovala, že jsem se do ní pustila. Naopak jsem si ?íkala, že bych se do budoucna m?la zbavit svých p?edsudk? a p?íšt? se tak moc nevzpírat, až mn? bude zase Miloš doporu?ovat n?jakou literaturu.

KOP?IVA, Št?pán. Rychlopalba. Walker & Volf 2015.

Mlo?í hodnocení: 85 %