Když Nietzsche plakal – recenze

Tak já se vám přiznám hned takhle na začátku… Mám totiž neodbytný pocit, že knížka Když Nietzsche plakal od známého amerického psychologa Irvina D. Yaloma na mě byla příliš intelektuálním dílem.
audiotekaCZ-copy

Mám v příbězích ráda nějakou tu zápletku a očekávání, co se asi bude dál dít a tak jsem se divila, když se v téhle knize vlastně skoro nic nedělo.

Po té, co se začátek knihy pěkně rozjede tím, že se ve Vídni ne úplnou náhodou setká nemocný Nietzsche s krizí středního věku zmítaným lékařem Josefem Breuerem a čtenář napjatě očekává, co se asi teď stane velkého – jestli se Nietzsche dozví, že tohle setkání na něj bylo přichystáno jeho přítelkyní Lou Salomé a nebo jestli třeba Nietzsche podlehne své nemoci a umře, se neděje nic víc, než že se rozběhne velká diskuze mezi Breuerem a Nietzschem.

Asi kdybych byla větší fanda do filozofie nebo do psychologie, dokázala bych si tuhle knížku víc užít. Jenomže já jsem povinnou filozofii pro studenty filozofické fakulty tak trochu protrpěla a s psychologií jsem skončila dřív, než jsem ji stihla pořádně studovat a tak jsem teď nějak nedokázala dostatečně ocenit příběh, kde filozof s psychologem diskutují nad smyslem života a otázkou osobní svobody.

Pravda je taková, že jsem po tomhle příběhu sáhla také z toho důvodu, že mě lákalo přečíst si příběh, který se odehrává ve Vídni na sklonku 19. století. Vídeň je moje oblíbené město a tak jsem se těšila, že z vyprávění na mě dýchne atmosféra fiakrů, kaváren a jablečného štrúdlu.

Tohle všechno v knize je, ale bohužel to je ubito mnoha a mnoha hodinami nezáživného filozofování. Nemusím vám asi zdlouhavě popisovat, jaké bylo moje zklamání, když se ke konci knihy ukázalo, že jediný větší dějový spád, který se v knize objevil, byl pouze hypnotickým sněním Josefa Breuera.

A když už jsem dneska v tom přiznávání se, musím se vám taky přiznat, že kdybych tenhle příběh neposlouchala jako audio knihu, asi bych jej nikdy nedočetla. Výhodou audio knih je totiž to, že když už vás knížka nebaví svým obsahem, je tu pořád ještě audio zpracování, které je občas lepší než kniha samotná. Když totiž čtete nezáživnou knížku, tak tušíte, že vás do poslední stránky nečeká nic moc nového a překvapivého. Když ale posloucháte audio knihu, pořád si ještě můžete užívat hlas interpreta a nebo se těšit na to, že vás aspoň tvůrce audio knihy něčím překvapí.

Tak třeba v případě nešťastného Nietzsche se podařilo těm pár silnějším okamžikům dodat na dramatičnosti s pomocí monumentálního vyzvánění zvonů a nebo také zpestřit četbu tím, že vždy když se v příběhu objevila Lou Salomé, byla její přímá řeč načtena ženským hlasem.

V tomhle směru mě ale mrzelo, že tvůrci trochu pozapomněli na ostatní ženy a nepřiřadili jim také ženský hlas. Například Breuerova manželka Matilda čtená mužským interpretem ve srovnání s uhrančivým hlasem Lou působí jako ošklivá, obtloustlá hospodyně s rašícím knírem.

Abych ale nebyla jenom kritická, musím říct, že kniha měla i svá dobrá místa. Tak třeba takový stydlivý mladý Freud je byl docela zábavný. A okamžik, kdy Breuer odejde od rodiny a své praxe a rozhodne se si v Benátkách otevřít restauraci mě dost pobavil. Já jsem si vždycky myslela, že odejít ze zaměstnání a rozjet prosperující gastro podnik je trendem až posledních let a ono už to frčelo i v 19. století.

Ve škole nám vždycky v literatuře, když jsme měli mít referát o knize, říkali, že máme zmínit, jestli bychom danou knihu doporučili i ostatním a případně, kdo by si ji měl přečíst.
Takže, já bych příběh Když Nietzsche plakal doporučila každému, kdo se intenzivněji zajímá o filozofii nebo historii psychoanalýzy a všem ostatním bych raději doporučila přečíst si od stejného autora úchvatnou knížku Lži na pohovce, která má děj, propracované postavy a taky se v ní dozvíte něco málo o psychoanalýze.

Irvin David Yalom, Když Nietzsche plakal, Portál 2012.

Mločí hodnocení: 60%

Šiřte mločí slávu:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..